Traduje se, že v obci
Kunštát a jeho okolí byl „nějaký hrad“. Ve 13 století je na kopci nyní
zvaném Homole uváděn dřevěný Vraní hrad (Krähenschloss). Tento hrad byl
údajně postaven v době panování Přemysla Otakara II. Obec (uvedeno
městečko) byla pod hradem, dnešní obec leží východněji. V dochovaném
dopise kronikáře Kreusela z Neratova je uvedeno: „Obec Kunštát byla po
zničení v roce 1572 nově postavena“.
Osídlení obce Orlické
Záhoří, jehož název je z roku 1951 je spojeno s působením sklářů a
dřevařů v Orlických horách z let 1590 -1600. Dříve samostatné, dále
jmenované obce spadaly pod majetkové zájmy tří panství: opočenské,
kterému naležela obec Trčkov, solnické, kterému náležely obce
Bedřichovka, Jadrná a Zelenka, rychnovské s obcemi Kunštát a Černá Voda.
Nejvýznamnější dochovalou
památkou je v místní márnici náhrobní deska významného skláře Johanna II.
Friedricha z kladského Hausdorfu, narozeného dle dostupných pramenů
v letech 1567-1573, který se dožil 68 let věku. Roku 1614 mu bylo uděleno
nejstarší a adresné privilegium pro mistra skláře v oblasti Orlických hor.
Na pravém břehu Divoké Orlice vystavěl sklářskou huť, jež se stala
základem pozdější vsi Friedrichswald, od roku 1928 s názvem Bedřichovka.
První písemná zmínka
o vsi Kunštát nyní Orlické Záhoří je z roku 1623, popisuje inventář
majetku na statku Svinné Karla z Vlkanova a části solnického panství,
majetku na vsi Kunštát jinak Vracov.
Dominantou obce
Orlické Záhoří je pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z let
1754-1763, kterému předcházel kostel dřevěný. V současnosti je kostel
využíván mimo církevních obřadů také ke kulturním a výstavním akcím obce.
V budoucnu zde bude umístěna stálá expozice věnovaná významnému baroknímu
malíři skla a porcelánu Ignáci Preisslerovi (1676 – 1741) a sklářství,
speciálně zaměřená na rafinaci skla v Orlických horách (malování,
broušení).
V roce 2006 byla slavnostně
u kostela odhalena malířova pamětní deska, kterou si připomínáme jeho
život a dílo v Kunštátu na panství hrabat Kolowratů Libštejnských ve
východních Čechách.
V září roku 1779 navštívil
Kunštát císař Josef II., který na jedné ze svých inspekčních cest
Kunštátem kosil oves na poli sedláka Nutze. Obnovený pomník z r. 1996
připomíná místo, kde oves kosil .
Ignác Rohrbach
(1691 – 1747) řezbář –
slezský sochař, narozen v Kaiserswalde (Lasówka) naproti
Bedřichovce.
Karel Plachetka
(1877 - 1961) významný ornitolog, narozen v Bedřichovce,
jeho ucelená bohatá sbírka 255 ptačích druhů je uložena v Muzeu a galerii
Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.
Ze současnosti
Orlické Záhoří se nachází v údolí Divoké Orlice na
česko-polské hranici
s nadmořskou výškou 680 – 750 m. n. m.,kde žije 201
obyvatel, v roce 2005 zde byl slavnostně otevřen silniční hraniční přechod
do Polska.
Orlické Záhoří je místem pro klidnou rodinnou zimní
či letní rekreaci s možností výletů a turistiky po Orlických a
Bystřických horách.
Tradiční akce: pouťové oslavy, Orlicko – Bystřický
pohár sborů dobrovolných hasičů, setkání se sousedy z Polska a adventní
koncerty.
V roce 2013 uplyne 390 let od první písemné zmínky o
obci Kunštát nyní Orlické Záhoří.
Obec je
členem DSO Region Orlické hory a Mikroregionu Rychnovsko.
( Více...)
Přírodní rezervace, NATURA 2000 – Ptačí oblast Orlické Záhoří
Lesní porosty pod silnicí
Šerlich - Orlické Záhoří na severovýchodním zlomovém svahu Orlických hor
směrem ke státní hranici s Polskem tvoří národní přírodní rezervaci "Trčkov".
Jedná se o poměrně rozlehlý (65 ha + 23 ha ochranného pásma) a velmi
hodnotný zbytek přirozeného lesního porostu na východním svahu hlavního
hřebene Orlických hor v nadmořské výšce 760 - 920 m n.m. V rezervaci
převládá lesní typ jedlové bučiny s výskytem původního buku, jedle i
smrku. Porosty jsou skryty za hřbetem a chráněny do určité míry před
vlivem kyselých mlh a dešťů. Díky tomu se zachovaly v relativně dobrém
stavu, jejich stáří je více než 150 let. Z hlediska fauny bezobratlých
patří NPR Trčkov k nejvýznamnějším lokalitám v OH. Rezervace byla
vyhlášena v r. 1982.
Další rezervace "Trčkovská louka" poblíž hájovny v Zadním Trčkově
patří k posledním zbytkům vegetačně bohatých polokulturních lučin, které
nebyly dosud meliorovány. Je zde zjištěno asi 200 druhů vyšších rostlin,
mimo jiné starček potoční, prstnatec májový, upolín evropský atd. Byl zde
nalezen i koprníček bezobalný, karpatský migrant, který má v Orlických
horách hranici svého celosvětového rozšíření. Rezervace o výměře 12,82 ha,
včetně ochranného pásma, ležící v nadmořské výšce 740 - 760 m byla
vyhlášena v roce 1982. Rozptýlená zeleň je vhodným biotopem pro některé
druhy ptactva.
Asi 1 km severně od výše zmíněné hájovny v Trčkově se nachází přírodní
památka "Velká louka" - jedna z posledních rašelinných luk v
Orlických horách, která unikla odvodnění lesních půd, prováděných v této
oblasti v 70. letech 20. století. Je významnou botanickou a entomologickou
lokalitou a jedním z posledních útočišť ohrožených druhů rostlin a
živočichů. Výměra 2,34 ha, nadm. výška 740 - 758 m, vyhlášena 1982.
Ještě více severně od Trčkova u státní hranice s Polskem leží při Černém
potoce přírodní rezervace "Hraniční louka" - polokulturní rašelinná
louka s bohatou bylinnou skladbou a rozptýlenou zelení. Z fauny je zde
velmi vzácný pavouk Alopecosa pinetorum, který byl v ČR poprvé
nalezen koncem 80. let 20. století na rašeliništích v Jeseníkách, následně
také v Jizerských horách a v Krkonoších. Nález v OH doplnil prázdné místo
v řetězci jeho nalezišť v severních pohraničních horách ČR. Výměra 8,85
ha, nadm. výška 726 - 784 m, vyhlášena 1982.
(Informace čerpány
především z knihy Heleny Faltysové: Chráněná území ČR - Královéhradecko;
Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, EkoCentrum Brno
2002, str. 274 - 316.)
Ptačí oblast Orlické Záhoří Orlické Záhoří
chráněné území dle směrnic NATURA 2000, jehož cílem je chránit ohrožené
ptačí druhy,vyhlášena v roce 2004, na
ploše 904 ha v údolí na pravém břehu Divoké Orlice na území Trčkova,
Bedřichovky, Jadrné, Kunštátu a Orlického Záhoří při severovýchodní
hranici s Polskem. Území z více než
90 %
tvoří louky a pastviny, na kterých se hospodaří v systému ekologického
hospodářství. Předmětem ochrany ptačí oblasti je výskyt chřástala polního
(Crex crex) a jeho hnízdní prostředí, které tvoří zejména mokré a
prameništní louky, střídané kulturními sečenými loukami.
Informace o přírodních a
kulturních památkách
Kunštátská
kaple
Leží na horské cestě A. Jiráska (1037 m.n.m.). Kapli
postavili dřevorubci, kteří zde těžili dřevo pro doly v Kutné Hoře.
Původně dřevěná stavba z roku 1671 byla přestavěna v 19. století.Střechu
pokrývají dobové šindele a v okolí je vrchovištní rašeliniště.
Velká Deštná ( 1115 m.n.m. )
dříve Sedmihradská hora, nejvyšší hora Orlických hor
Masarykova chata (1013 m.n.m. )
horská chata na Šerlichu
postavena v letech 1924 - 1925 podle projektu architekta B. Fuchse. Místo
na hřebeni za chatou umožňuje při dobré viditelnosti daleké výhledy do
kraje.
Šerlišský mlýn ( 860 m.n.m. )
hotel v údolí říčky Bělé, severozápadně od Deštného.
Původně Postlerův mlýn, kolem roku 1902 přestavěn Fuknerem z Trutnova na
výletní hostinec. Později v letech 1929 - 1930 byl rozšířen v hotel.
Dřevěná jednopatrová chalupa byla v letech 1966 - 1968 zrekonstruovaná.
Poutní
místo - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově
Roku 1550 se připomíná jako Bärenwald. Vznikla
v souvislosti se založením sklárny na potoce Neratovci koncem 15. století.
Už v průběhu 16. století byl na místě dnešní hřbitovní kaple postaven
jednoduchý dřevěný kostelík.
Na počátku 60. let 17. století postupně vznikla
tradice neratovských poutí a kostel svojí pověstí přitahoval
poutníky ze širokého okolí. Podle zprávy sepsané o 80 let později nechal
rokytnický farář Christov Florian Blasius Grick podle svého snu vyřezat
milostnou sošku Panny Marie, jíž byly přičítány četné zázraky. Do Neratova
přicházeli lidé prosit Pannu Marii o pomoc. Tvrdili také, že místní pramen
je léčivý. V Neratově později vznikly i malé lázně. Na začátku 18. století
se prý v Neratově stalo ročně tři sta až čtyři sta zázraků, mezi něž se
počítalo i náhlé uzdravení. Na hlavní pouť 15. srpna přicházelo několik
tisíc lidí. Protože kostel zájmu tolika lidí nestačil, začal se v roce
1723 stavět nový, barokní chrám - kostel Nanebevzetí panny Marie,
pravděpodobně podle plánů G. B. Alliprandiho.
Je netradičně orientován severo-jižně, díky čemuž
nejenže vznikla velmi působivá kompozice stavby nad údolím Divoké Orlice,
ale zároveň v poledne na Boží hod vánoční dopadají sluneční paprsky přímo
na svatostánek. Barokní chrám je 48 metrů dlouhý, 19 metrů široký a byl až
20 metrů vysoký.
Kostel po druhé světové válce vyhořel. Požár zničil střechu, dřevěné
schodiště, roztavil hodinový stroj a zvon. Opravy začaly již krátce po
požáru. Komunistický režim však obnově kostela nepřál a v roce 1956 se
práce kvůli nedostatku peněz zcela zastavily. V roce 1957 spadly promáčené
klenby a kostel se stal hříčkou povětrnostních vlivů. Církevní objekt se
dvakrát vyhnul demolici - v roce 1960 a v roce 1973. Tehdy jej zachránil
požadavek památkářů, kteří nechali přemístit rokokové schodiště do parku
na zámek Skalku. Později už na demolici nebyly peníze. V roce 1989 byl
kostel zapsán na seznam státních kulturních památek a začaly práce na jeho
záchraně. První pouť po desítkách let se konala 15. srpna 1990. Její
účastníci se k bohoslužbě shromáždili ještě před kostelem, o rok později
se už pouť konala uvnitř uklizeného chrámu. Více o usilí a záchraně této
památky na
www.neratov.cz
Přes Neratov vedla v minulosti důležitá stezka do
Kladska. Z
Rokytnice se
do Kladska jezdilo přes místo, kde později vyrostl
Hadinec, přes
Vysoký Kořen dolů do Neratova, zde byl brod přes
Divokou Orlici,
dále pak směrem na Lichtenwalde (dnešní polská Poreba) k údolí Kladské
Nisy. 29. července 1618 byla Orlice přetnuta 17 metrů dlouhým dřevěným
mostem. V roce 1730 byl přestavěn na kamenný, na který byla zároveň
umístěna socha sv. Jana Nepomuckého (po restauraci v roce 1932 se již na
své místo nevrátila, stála na pozemku rychtářství. Po válce Češi
zachovalou sochu odvezli.). Po roce 1945 byla kladská polovina mostu
stržena. Česká polovina chátrala, ale stála až do 80.let. Ještě v roce
1996 stál střední pilíř. Na jaře 1997 nezůstalo z mostu vůbec nic. Rytiny
z Neratova, zachycující mimo jiné i most.
V roce 1998 byla v nivě Divoké Orlice, mezi silnicí
a řekou, jihovýchodně od Neratova, vyhlášena přírodní rezervace "Neratovské
louky"
. Předmětem ochrany je typický biotop
podmáčené louky v nivě Divoké Orlice, částečně extenzivně obdělávané,
částečně zrašeliněné s chráněnými a ohroženými druhy rostlin (oměj pestrý,
prstnatec listenatý, kamzičník rakouský, vemeník dvoulistý, upolín
nejvyšší, starček potoční, řebříček bertrám aj.) a živočichů. Výměra
rezervace činí 13,12 ha v nadmořské výšce od 585 do 604 m.
VOJENSKÉ MUZEUM TVRZ HANIČKA
Rokytnice v Orl.h.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla vybudována jako
součást našeho předválečného opevnění proti tehdejšímu Německu. Její
výstavba probíhala v letech 1936 - 38 a stavěla ji pražská firma Ing.
Bedřich Hlava Praha. Pevnost se skládala ze šesti povrchových objektů,
které byly v podzemí propojeny téměř 1,5 km chodeb a sálů. Od roku 2007
zapsána mezi kulturní památky. V provozu od měsíce:
května o SO: 9.30 – 15.00, NE a svátky: 9.30 – 14.00
červen denně (mimo pondělí): 10.00, 11.00, 13.00,
14.00
červenec- srpen denně (mimo pondělí): 9.30 – 17.00
září, říjen o SO: 9.30 – 15.00, NE a svátky: 9.30 –
14.00
každé pondělí mimo svátků ZAVŘENO
tel.: + 420 494 595 393, +420 736 752 218,
+420 491 616 998(VoIP)
www.hanicka.cz
hanicka@rokytnice.cz
Zemská brána
chráněný přírodní útvar v údolí řeky Divoké
Orlice,údolí dominuje most s jedním obloukem, postaven českými a italskými
kameníky v letech 1901 - 03, u mostu začíná naučná stezka Zemská brána
vedoucí 3 km na Klášterec nad Orlicí,cestou projdete přes Pašeráckou
lávku, po stopách legendárního zbojníka Orlických hor " Ledříčka", který
se zde ukrýval ve své jeskyni, lávka byla postavena vrchností pro potřeby
dřevorubců a formanů.
Naučné stezky
Správa CHKO Orlické hory zřídila a provozuje čtyři
naučné stezky. Ve všech případech se jedná o stezky sezónní pro období
zhruba od května do září. Na zimu jsou informační panely snímány a
uschovávány před nepříznivým počasím.
Naučná stezka OKOLÍM DEŠTNÉHO
Trasa NS začíná na konečné autobusu u hotelu Orlice v Deštném v
Orlických horách – Zákoutí. Pokračuje po silnici směr Šerlich a odbočuje
vlevo na silnici k hotelu Šerlišský mlýn. Asi po 500 m odbočuje vpravo
přes říčku Bělou na žlutou turistickou cestu a souběžně s ní pokračuje na
hřeben Orlických hor k Masarykově chatě na Šerlichu. Odtud pokračuje po
hřebenové cestě souběžně s červenou turistickou cestou – Jiráskova horská
cesta – přes NPR Bukačka na křižovatku lesních cest pod Polomským kopcem.
Zde je odbočka NS vpravo k Vrchmezí. Z křižovatky pod Polomským kopcem
pokračuje dále po lesní silnici do PR Sedloňovský vrch, dále po této
silnici kolem Sedloňovského Černého kříže. Ve druhé ostré pravotočivé
zatáčce odbočuje vlevo k modré turistické cestě a po ní pokračuje zpět do
Deštného v Orlických horách, kde končí ve středu obce u kostela na
zastávce autobusů.
Délka: 15 km
Naučná stezka PO HŘEBENI ORLICKÝCH HOR
Délka 17 km (cyklistická varianta 19 km), na trase je
umístěno 11 informačních panelů. Stezka je realizována ve dvou variantách.
Pěší turisté procházejí v celé délce po červeně značené hřebenové trase,
cyklisté projíždějí po zhruba souběžné asfaltové komunikaci.
Průběh trasy: Šerlich … Velká Deštná … Pěticestí … sedlo Mezivrší
Naučná stezka BEDŘICHOVKA
Délka 3 km, na trase je umístěno 8 informačních
panelů. Stezka je vhodná pro pěší turisty, cyklisty a osoby se sníženou
pohyblivostí (pouze panel u Divoké Orlice není dostupný pro vozíčkáře).
Nejvhodnějším výchozím místem je chata Bedřichovka. Stezka odtud vede ve
dvou větvích – jedna směřuje k Trčkovu a druhá k řece Divoké Orlici.
Návrat z obou větví po stejné trase.
Naučná stezka ZEMSKÁ BRÁNA
Délka 3 km, na trase bylo původně umístěno 22
informačních panelů, dva stojany jsou po sněhové kalamitě 2005/06 zničeny.
Stezka je vhodná pro pěší turisty. Cyklisté ji mohou projíždět v úseku od
Klášterce po Pašeráckou lávku. Od lávky k mostu na Zemské bráně zakazuje
vjezd cyklistů do lesa mimo cestu zákon o lesích, objízdná trasa vede
kolem Orlické chaty.
Stezka je obousměrná, její začátek najdete u mostu na Zemské bráně nebo na
hranici CHKO nad Kláštercem nad Orlicí.
NPR
Bukačka
Z Vrchmezí podél hranic do NPR Bukačka (
910 - 1025 m.n.m. ), zbytek někdejšího pralesa Orlických hor
je nejvýznamějším maloplošným zvláště chráněným územím v Orlických
horách. Leží v hřebenové partii hor o rozloze 50,73 ha. Předmětem ochrany
je pozůstatek zakrslého smrkovo-bukového pralesa s příměsí klenu, jeřábu a
javoru. Vzhledem k výšce kolem 1000 m. n .m. tu můžeme vidět nízké, různě
pokroucené bizární tvary stromů. Bukačka je též nejbohatší botanickou
lokalitou Orlických hor. Na vlhkých až rašelinných loukách se vyskytuje
více jak 290 druhů vzácné květeny, z toho 23 chráněných a kolem 60 druhů
obratlovců. Podrobné informace o výskytu podávají tabule naučné stezky
"Okolím Deštného". Naučná stezka měří 15 km a jejím posláním je seznámit
návštěvníky Orlických hor s krásami přírody a její ochranou, současně také
s historií obce
Deštné v Orlických
horách a jejího okolí. Je zakázáno vstupovat do porostů mimo
cestu naučné stezky.