Informace pro turisty

Obchody a občerstvení                                   Ubytovací zařízení stravování   

Možnosti sportovního vyžití                           Lyžařské areály Orlických hor   

 

Ubytovací zařízení Bystrzyca Klodzka a okolí

Možnosti celoroční relaxace v Orlickém Záhoří  a jeho okolí mezi hřebeny hor Orlických a Bystřických

 s možností výletů k sousedům do Polska přes silniční hraniční přechod Orlické Záhoří – Mostowice

• zimní: (upravované běžecké tratě, lyžařské vleky v blízkosti uvedených ubytovacích zařizení, ale i okolí  

            Zieleniec, Říčky v Orl.h., Deštné v Orl.h. cca do 20 km)

 

• letní: (cykloturistika, pěší turistika, rybaření, jízda na koni, agroturistika, naučné stezky Bedřichovka, Po     

          hřebeni Orlických hor, .. ,  výlety do polských měst Bystrzyca Klodzka, Duszniki Zdroj,…prameny 

          Orlice .. vše cca do 20 km)

---

Zázemí pro pobyt a relaxaci  v Orlickém Záhoří a okolí zajišťují

BEDŘICHOVKA spol.s.r.o. www.bedrichovka.cz info@bedrichovka.cz tel./fax: +420 494 593 113 tel.:       +420 737 346 521   PENZION  A CHALUPA U CVRČKŮ www.orlickezahori.cz orlickezahori@seznam.cz tel.: +420 602 246 300   HOTEL KUNŠTÁT www.hotelkunstat.cz binovamarie@seznam.cz tel./fax: +420 494 593 105 tel.:       +420 736 780 766

CHALUPA U YETTIHO ORLICKÉ HORY www.yettisport.cz yetti.sport@tiscali.cz tel./fax: +420 466 614 598 tel.:       +420 737 671 433   PENZION ČERNÁ VODA www.penzionek.cz info@penzionek.cz tel./fax: +420 494 593 118   PENZION CHATA RAMPUŠÁK www.chatarampusak.com rampusak@chatarampusak.com tel.: +420 494 593 175 tel.: +420 606 512 834, + 420 605 841 267

---

Stravování  a obchody v Orlickém Záhoří :

• RESTAURACE - HOTEL  KUNŠTÁT

Petr Polák

tel.:  731 476 273

• OBČERSTVENÍ „HASIČÁRNA“

(v Orlickém Záhoří cca 100 m pod kostelem)

Marie Vychytilová

tel.:  739 422 955

• OBCHOD KONZUM ORLICKÉ ZÁHOŘÍ

Iva Berinská, Anna Javůrková

tel.:    494 593 138

e-mail: konzumzahori@seznam.cz

Informace o historii, kulturních a přírodních památkách

obce a okolí

     Traduje se, že v obci Kunštát a jeho okolí byl „nějaký hrad“. Ve 13 století je na kopci nyní zvaném Homole uváděn dřevěný Vraní hrad (Krähenschloss). Tento hrad byl údajně postaven v době panování Přemysla Otakara II. Obec (uvedeno městečko) byla pod hradem, dnešní obec leží východněji. V dochovaném dopise kronikáře Kreusela z Neratova je uvedeno: „Obec Kunštát byla po zničení v roce 1572 nově postavena“.

     Osídlení obce Orlické Záhoří, jehož název je z roku 1951  je spojeno s působením sklářů a dřevařů  v Orlických horách z let 1590 -1600. Dříve samostatné, dále jmenované obce spadaly pod majetkové zájmy  tří panství: opočenské, kterému naležela obec  Trčkov, solnické, kterému náležely obce Bedřichovka, Jadrná a Zelenka, rychnovské s obcemi Kunštát a Černá Voda.

     Nejvýznamnější dochovalou  památkou je v místní márnici  náhrobní deska významného skláře Johanna II. Friedricha z kladského Hausdorfu, narozeného dle dostupných pramenů v letech 1567-1573, který se dožil 68 let věku. Roku 1614 mu bylo uděleno  nejstarší a adresné privilegium pro mistra skláře v oblasti Orlických hor. Na pravém břehu Divoké Orlice vystavěl sklářskou huť, jež se stala základem pozdější vsi Friedrichswald, od roku 1928 s názvem Bedřichovka.

     První písemná zmínka o vsi Kunštát  nyní Orlické Záhoří je z  roku 1623, popisuje inventář majetku na statku Svinné  Karla z Vlkanova  a části solnického panství, majetku na vsi Kunštát jinak Vracov.

     Dominantou obce Orlické Záhoří  je pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1754-1763, kterému předcházel kostel dřevěný. V současnosti je kostel  využíván mimo církevních obřadů také ke kulturním a výstavním akcím obce.  V budoucnu zde bude umístěna stálá expozice věnovaná významnému baroknímu malíři skla a porcelánu Ignáci Preisslerovi (1676 – 1741) a sklářství, speciálně zaměřená na rafinaci skla v Orlických horách (malování, broušení).

     V roce 2006  byla slavnostně u kostela odhalena malířova pamětní deska, kterou si připomínáme jeho život a dílo v Kunštátu na panství hrabat Kolowratů Libštejnských ve východních Čechách.

     V září roku 1779 navštívil Kunštát  císař Josef  II., který na jedné ze svých inspekčních cest Kunštátem  kosil oves na poli sedláka Nutze. Obnovený pomník z  r. 1996 připomíná místo, kde oves kosil .

 

Ignác Rohrbach 

(1691 – 1747)  řezbář –  slezský sochař, narozen v Kaiserswalde (Lasówka) naproti Bedřichovce.

Karel Plachetka

(1877 - 1961) významný ornitolog,  narozen v Bedřichovce, jeho ucelená  bohatá sbírka 255 ptačích druhů je uložena v Muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

Ze současnosti

Orlické Záhoří se nachází v údolí Divoké Orlice na česko-polské hranici

s nadmořskou výškou 680 – 750 m. n. m.,kde žije 201 obyvatel, v roce 2005 zde byl slavnostně otevřen silniční hraniční přechod do Polska.

Orlické Záhoří je místem pro klidnou rodinnou zimní či letní rekreaci s možností výletů a turistiky po Orlických  a Bystřických horách.

Tradiční akce:  pouťové oslavy, Orlicko – Bystřický pohár sborů dobrovolných hasičů, setkání se sousedy z Polska a adventní koncerty.

 

V roce 2013 uplyne  390 let od první písemné zmínky o obci Kunštát nyní Orlické Záhoří.

 

Obec je členem DSO Region Orlické hory a Mikroregionu Rychnovsko. ( Více...)

Přírodní rezervace, NATURA 2000 – Ptačí oblast Orlické Záhoří

      Lesní porosty pod silnicí Šerlich - Orlické Záhoří na severovýchodním zlomovém svahu Orlických hor směrem ke státní hranici s Polskem tvoří národní přírodní rezervaci "Trčkov". Jedná se o poměrně rozlehlý (65 ha + 23 ha ochranného pásma) a velmi hodnotný zbytek přirozeného lesního porostu na východním svahu hlavního hřebene Orlických hor v nadmořské výšce 760 - 920 m n.m. V rezervaci převládá lesní typ jedlové bučiny s výskytem původního buku, jedle i smrku. Porosty jsou skryty za hřbetem a chráněny do určité míry před vlivem kyselých mlh a dešťů. Díky tomu se zachovaly v relativně dobrém stavu, jejich stáří je více než 150 let. Z hlediska fauny bezobratlých patří NPR Trčkov k nejvýznamnějším lokalitám v OH. Rezervace byla vyhlášena v r. 1982.

Další rezervace "Trčkovská louka" poblíž hájovny v Zadním Trčkově patří k posledním zbytkům vegetačně bohatých polokulturních lučin, které nebyly dosud meliorovány. Je zde zjištěno asi 200 druhů vyšších rostlin, mimo jiné starček potoční, prstnatec májový, upolín evropský atd. Byl zde nalezen i koprníček bezobalný, karpatský migrant, který má v Orlických horách hranici svého celosvětového rozšíření. Rezervace o výměře 12,82 ha, včetně ochranného pásma, ležící v nadmořské výšce 740 - 760 m byla vyhlášena v roce 1982. Rozptýlená zeleň je vhodným biotopem pro některé druhy ptactva.

Asi 1 km severně od výše zmíněné hájovny v Trčkově se nachází přírodní památka "Velká louka" - jedna z posledních rašelinných luk v Orlických horách, která unikla odvodnění lesních půd, prováděných v této oblasti v 70. letech 20. století. Je významnou botanickou a entomologickou lokalitou a jedním z posledních útočišť ohrožených druhů rostlin a živočichů. Výměra 2,34 ha, nadm. výška 740 - 758 m, vyhlášena 1982.

Ještě více severně od Trčkova u státní hranice s Polskem leží při Černém potoce přírodní rezervace "Hraniční louka" - polokulturní rašelinná louka s bohatou bylinnou skladbou a rozptýlenou zelení. Z fauny je zde velmi vzácný pavouk Alopecosa pinetorum, který byl v ČR poprvé nalezen koncem 80. let 20. století na rašeliništích v Jeseníkách, následně také v Jizerských horách a v Krkonoších. Nález v OH doplnil prázdné místo v řetězci jeho nalezišť v severních pohraničních horách ČR. Výměra 8,85 ha, nadm. výška 726 - 784 m, vyhlášena 1982.

(Informace čerpány především z knihy Heleny Faltysové: Chráněná území ČR - Královéhradecko; Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, EkoCentrum Brno 2002, str. 274 - 316.)

 

Ptačí oblast Orlické Záhoří Orlické Záhoří chráněné území dle směrnic NATURA 2000, jehož cílem je chránit ohrožené ptačí druhy,vyhlášena v roce 2004, na ploše 904 ha v údolí na pravém břehu Divoké Orlice na území Trčkova, Bedřichovky, Jadrné, Kunštátu a Orlického Záhoří při  severovýchodní hranici s Polskem. Území z více než

90 % tvoří  louky a pastviny, na kterých  se hospodaří v systému ekologického hospodářství. Předmětem ochrany ptačí oblasti je výskyt chřástala polního (Crex  crex) a jeho hnízdní prostředí, které tvoří zejména  mokré a prameništní louky, střídané kulturními sečenými loukami.

 

---

Informace o přírodních a kulturních památkách

Kunštátská kaple

Leží na horské cestě A. Jiráska (1037 m.n.m.). Kapli postavili dřevorubci, kteří zde těžili dřevo pro doly v Kutné Hoře. Původně dřevěná stavba z roku 1671 byla přestavěna v 19. století.Střechu pokrývají dobové šindele a v okolí je vrchovištní rašeliniště.

Velká Deštná ( 1115 m.n.m. )

dříve Sedmihradská hora, nejvyšší hora Orlických hor

Masarykova chata (1013 m.n.m. )

horská chata na Šerlichu postavena v letech 1924 - 1925 podle projektu architekta B. Fuchse. Místo na hřebeni za chatou umožňuje při dobré viditelnosti daleké výhledy do kraje. 

Šerlišský mlýn ( 860 m.n.m. )

hotel v údolí říčky Bělé, severozápadně od Deštného. Původně Postlerův mlýn, kolem roku 1902 přestavěn Fuknerem z Trutnova na výletní hostinec. Později v letech 1929 - 1930 byl rozšířen v hotel. Dřevěná jednopatrová chalupa byla v letech 1966 - 1968 zrekonstruovaná.

Poutní místo -  kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově

Roku 1550 se připomíná jako Bärenwald. Vznikla v souvislosti se založením sklárny na potoce Neratovci koncem 15. století. Už v průběhu 16. století byl na místě dnešní hřbitovní kaple postaven jednoduchý dřevěný kostelík.

Na počátku 60. let 17. století postupně vznikla tradice neratovských poutí a kostel svojí pověstí přitahoval poutníky ze širokého okolí. Podle zprávy sepsané o 80 let později nechal rokytnický farář Christov Florian Blasius Grick podle svého snu vyřezat milostnou sošku Panny Marie, jíž byly přičítány četné zázraky. Do Neratova přicházeli lidé prosit Pannu Marii o pomoc. Tvrdili také, že místní pramen je léčivý. V Neratově později vznikly i malé lázně. Na začátku 18. století se prý v Neratově stalo ročně tři sta až čtyři sta zázraků, mezi něž se počítalo i náhlé uzdravení. Na hlavní pouť 15. srpna přicházelo několik tisíc lidí. Protože kostel zájmu tolika lidí nestačil, začal se v roce 1723 stavět nový, barokní chrám - kostel Nanebevzetí panny Marie, pravděpodobně podle plánů G. B. Alliprandiho.

Je netradičně orientován severo-jižně, díky čemuž nejenže vznikla velmi působivá kompozice stavby nad údolím Divoké Orlice, ale zároveň v poledne na Boží hod vánoční dopadají sluneční paprsky přímo na svatostánek. Barokní chrám je 48 metrů dlouhý, 19 metrů široký a byl až 20 metrů vysoký.

Kostel po druhé světové válce vyhořel. Požár zničil střechu, dřevěné schodiště, roztavil hodinový stroj a zvon. Opravy začaly již krátce po požáru. Komunistický režim však obnově kostela nepřál a v roce 1956 se práce kvůli nedostatku peněz zcela zastavily. V roce 1957 spadly promáčené klenby a kostel se stal hříčkou povětrnostních vlivů. Církevní objekt se dvakrát vyhnul demolici - v roce 1960 a v roce 1973. Tehdy jej zachránil požadavek památkářů, kteří nechali přemístit rokokové schodiště do parku na zámek Skalku. Později už na demolici nebyly peníze. V roce 1989 byl kostel zapsán na seznam státních kulturních památek a začaly práce na jeho záchraně. První pouť po desítkách let se konala 15. srpna 1990. Její účastníci se k bohoslužbě shromáždili ještě před kostelem, o rok později se už pouť konala uvnitř uklizeného chrámu. Více o usilí a záchraně této památky na www.neratov.cz

Přes Neratov vedla v minulosti důležitá stezka do Kladska. Z Rokytnice se do Kladska jezdilo přes místo, kde později vyrostl Hadinec, přes Vysoký Kořen dolů do Neratova, zde byl brod přes Divokou Orlici, dále pak směrem na Lichtenwalde (dnešní polská Poreba) k údolí Kladské Nisy. 29. července 1618 byla Orlice přetnuta 17 metrů dlouhým dřevěným mostem. V roce 1730 byl přestavěn na kamenný, na který byla zároveň umístěna socha sv. Jana Nepomuckého (po restauraci v roce 1932 se již na své místo nevrátila, stála na pozemku rychtářství. Po válce Češi zachovalou sochu odvezli.). Po roce 1945 byla kladská polovina mostu stržena. Česká polovina chátrala, ale stála až do 80.let. Ještě v roce 1996 stál střední pilíř. Na jaře 1997 nezůstalo z mostu vůbec nic. Rytiny z Neratova, zachycující mimo jiné i most.

V roce 1998 byla v nivě Divoké Orlice, mezi silnicí a řekou, jihovýchodně od Neratova, vyhlášena přírodní rezervace "Neratovské louky" . Předmětem ochrany je typický biotop podmáčené louky v nivě Divoké Orlice, částečně extenzivně obdělávané, částečně zrašeliněné s chráněnými a ohroženými druhy rostlin (oměj pestrý, prstnatec listenatý, kamzičník rakouský, vemeník dvoulistý, upolín nejvyšší, starček potoční, řebříček bertrám aj.) a živočichů. Výměra rezervace činí 13,12 ha v nadmořské výšce od 585 do 604 m.

VOJENSKÉ MUZEUM TVRZ HANIČKA Rokytnice v Orl.h.

Dělostřelecká tvrz Hanička byla vybudována jako součást našeho předválečného opevnění proti tehdejšímu Německu. Její výstavba probíhala v letech 1936 - 38 a stavěla ji pražská firma Ing. Bedřich Hlava Praha. Pevnost se skládala ze šesti povrchových objektů, které byly v podzemí propojeny téměř 1,5 km chodeb a sálů. Od roku 2007 zapsána mezi kulturní památky. V provozu od měsíce: 

května o SO: 9.30 – 15.00, NE a svátky:  9.30 – 14.00

červen denně (mimo pondělí): 10.00, 11.00, 13.00, 14.00

červenec- srpen denně (mimo pondělí): 9.30 – 17.00

září, říjen o SO: 9.30 – 15.00, NE a svátky:  9.30 – 14.00

každé pondělí mimo svátků ZAVŘENO

tel.: + 420 494 595 393, +420 736 752 218, +420 491 616 998(VoIP)

www.hanicka.cz

hanicka@rokytnice.cz

 

Zemská brána

chráněný přírodní útvar v údolí řeky Divoké Orlice,údolí dominuje most s jedním obloukem, postaven českými a italskými kameníky v letech 1901 - 03, u mostu začíná naučná stezka Zemská brána vedoucí 3 km na Klášterec nad Orlicí,cestou projdete přes Pašeráckou lávku, po stopách legendárního zbojníka Orlických hor " Ledříčka", který se zde ukrýval ve své jeskyni, lávka byla  postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů.

---

Naučné stezky

Správa CHKO Orlické hory zřídila a provozuje čtyři naučné stezky. Ve všech případech se jedná o stezky sezónní pro období zhruba od května do září. Na zimu jsou informační panely snímány a uschovávány před nepříznivým počasím.

Naučná stezka OKOLÍM  DEŠTNÉHO

 Trasa NS začíná na konečné autobusu u hotelu Orlice v Deštném v Orlických horách – Zákoutí. Pokračuje po silnici směr Šerlich a odbočuje vlevo na silnici k hotelu Šerlišský mlýn. Asi po 500 m odbočuje vpravo přes říčku Bělou na žlutou turistickou cestu a souběžně s ní pokračuje na hřeben Orlických hor k Masarykově chatě na Šerlichu. Odtud pokračuje po hřebenové cestě souběžně s červenou turistickou cestou – Jiráskova horská cesta – přes NPR Bukačka na křižovatku lesních cest pod Polomským kopcem. Zde je odbočka NS vpravo k Vrchmezí. Z křižovatky pod Polomským kopcem pokračuje dále po lesní silnici do PR Sedloňovský vrch, dále po této silnici kolem Sedloňovského Černého kříže. Ve druhé ostré pravotočivé zatáčce odbočuje vlevo k modré turistické cestě a po ní pokračuje zpět do Deštného v Orlických horách, kde končí ve středu obce u kostela na zastávce autobusů.

Délka: 15 km

Naučná stezka PO HŘEBENI ORLICKÝCH HOR

Délka 17 km (cyklistická varianta 19 km), na trase je umístěno 11 informačních panelů. Stezka je realizována ve dvou variantách. Pěší turisté procházejí v celé délce po červeně značené hřebenové trase, cyklisté projíždějí po zhruba souběžné asfaltové komunikaci.
Průběh trasy: Šerlich … Velká Deštná … Pěticestí … sedlo Mezivrší

Naučná stezka BEDŘICHOVKA

 Délka 3 km, na trase je umístěno 8 informačních panelů. Stezka je vhodná pro pěší turisty, cyklisty a osoby se sníženou pohyblivostí (pouze panel u Divoké Orlice není dostupný pro vozíčkáře).
Nejvhodnějším výchozím místem je chata Bedřichovka. Stezka odtud vede ve dvou větvích – jedna směřuje k Trčkovu a druhá k řece Divoké Orlici. Návrat z obou větví po stejné trase.

Naučná stezka ZEMSKÁ BRÁNA

Délka 3 km, na trase bylo původně umístěno 22 informačních panelů, dva stojany jsou po sněhové kalamitě 2005/06 zničeny. Stezka je vhodná pro pěší turisty. Cyklisté ji mohou projíždět v úseku od Klášterce po Pašeráckou lávku. Od lávky k mostu na Zemské bráně zakazuje vjezd cyklistů do lesa mimo cestu zákon o lesích, objízdná trasa vede kolem Orlické chaty.
Stezka je obousměrná, její začátek najdete u mostu na Zemské bráně nebo na hranici CHKO nad Kláštercem nad Orlicí.

 NPR Bukačka

Z Vrchmezí podél hranic do NPR Bukačka ( 910 - 1025 m.n.m. ), zbytek někdejšího pralesa Orlických hor

je nejvýznamějším maloplošným zvláště chráněným územím v Orlických horách. Leží v hřebenové partii hor o rozloze 50,73 ha. Předmětem ochrany je pozůstatek zakrslého smrkovo-bukového pralesa s příměsí klenu, jeřábu a javoru. Vzhledem k výšce kolem 1000 m. n .m. tu můžeme vidět nízké, různě pokroucené bizární tvary stromů. Bukačka je též nejbohatší botanickou lokalitou Orlických hor. Na vlhkých až rašelinných loukách se vyskytuje více jak 290 druhů vzácné květeny, z toho 23 chráněných a kolem 60 druhů obratlovců. Podrobné informace o výskytu podávají tabule naučné stezky "Okolím Deštného". Naučná stezka měří 15 km a jejím posláním je seznámit návštěvníky Orlických hor s krásami přírody a její ochranou, současně také s historií obce Deštné v Orlických horách a jejího okolí. Je zakázáno vstupovat do porostů mimo cestu naučné stezky.

Kontakty na TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRA

Přehled kulturních a sportovních akcí  Orlické Záhoří v roce 2009

Přehled kulturních a sportovních akcí v Polsku